Happy Meal. Šťastné jídlo. Oběd, večeře, sváča s odměnou. My odrostlí školním lavicím na něj často nahlížíme jako na něco zapovězeného a nás už nehodného. Chyba lávky. Důvodů, proč si ho občas dopřát, je pořád víc než dost. Čtěte!
1. Nejen u dárků pod stromečkem platí, že půlka radosti je v rozbalování. Obsah není důležitý. Tajemství, napětí a překvapení ano. I když hluboko v srdci cítíte, co se uvnitř skrývá. Protože jste si to objednali.
2. Jíst se musí. Tak už to příroda zařídila. Je to jedna z nejprostších a nejzákladnějších věcí na světě. Jako dýchání. Mrkání. Práce pošťáka. Ale kdy jste naposledy za něco tak banálního jako je svačina dostali odměnu?
3. Pocitem štěstí to nekončí. Studie ukazují, že pokud k poloviční porci jídla náleží malá odměna, třeba hračka, člověk ji upřednostní před porcí větší. A mozek přitom cítí stejné uspokojení. A to netvrdíme my, ale Journal of Experimental Psychology.
4. Sběratelství je vášeň veliká a krásná. Kolegyně nedá pokoj se svou kolekcí metalízových laků na nehty? Soused je fořt na vycpaniny? Počkejte, jak zblednou, když jim předvedete vlastní sbírku figurek.
5. První Happy Meal tu byl před 40 lety. Nabízel obkreslovací šablonu, peněženku a lopatku. Dneska jsou figurek tisíce a kolekcí stovky. Přičemž cena v čase stoupá. Set Mimoňů se vydražil až za 400 dolarů, sbírka McFurbies hodila i devět stovek… Takže sbíráním hraček vlastně investujete.
6. Pauza na oběd je vítanou chvilkou prokrastinace. V případě Happy Mealu má dokonce několik úrovní. Vzít krabici. Prozkoumat otevírání krabice. Záměrně selhat. Rozjímat nad selháním. Ocenit obrázek na krabici. Na druhý pokus otevřít. Zažít opojení z vítězství. Vyndat předměty z krabice. Předstírat překvapení z objevu hračky. Nepředstírat hluboké zklamání, že hraček není více. Rozbalit jednotlivé položky jídla. Sníst. Ujistit se, že jsou položky skutečně snědeny. Naskládat obaly do krabice v harmonii se vzorníkem pantone. Úmyslně zapomenout krabici při první cestě ke koši. Vyhodit krabici. Prožít melancholii z nevyhnutelné konečnosti všech věcí. Znovu objevit hračku. Zvážit následky vybalení pro její pozdější aukční hodnotu. Uvědomit si, že nad touhou nelze zvítězit. Zažít chvíli existenciálního děsu při prvním natržení obalu. Zinscenovat příběh o mnoha dějstvích s hračkami ostatních kolegů. …vidíte?
7. Ale především – kdy jindy můžete bez uzardění říct, že sami sobě
k obědu dáváte dárek? A navíc už si ho teď přes Dáme jídlo můžete nadělit prostě tam, kde právě teď jste. Tak kam to bude?