Na první pohled by se mohlo zdát, že Yotam Ottolenghi měl svou životní dráhu přesně narýsovanou. Narodil se v Jeruzálemě ředitelce střední školy a profesorovi chemie tamní Hebrejské univerzity. V roce 1997 dokončil studium literatury a filozofie na prestižní telavivské univerzitě. Během studií mimo jiné přičichl i k novinařině, když si po nocích přivydělával jako editor nejstarších hebrejských novin Ha’arec. To mimochodem vysvětluje, proč jsou jeho kuchařky tak skvěle napsané a čtivé. Jenže po dokončení univerzity si mladý Yotam Ottolenghi uvědomil, že novinařina, filozofie ani akademická půda pro něj nejsou to pravé ořechové. Vyrazil proto na rok do Londýna, kde se naplno oddal své vášni – jídlu. Zapsal se do kurzů vaření v Le Cordon Bleu a zjistil, že práce v kuchyni je přesně to, co ho naplňuje radostí.
Tip: Přepadla vás chuť na něco dobrého s vůní Jeruzáléma? Objevte blízkovýchodní restaurace na Dáme jídlo.
Láska k jídlu Yotama provází od raných let, ostatně jeho první slovo prý bylo „ma“. Ovšem nemyslel tím mámu, ale krutonky, které mu matka dávala do ruky, když vařila izraelskou polévku marak. Yotam si dodnes pamatuje všechny pokrmy z dětství a čerpá z nich inspiraci pro menu svých bister. Vychází tak z vůní, které se linuly ulicemi Jeruzaléma, a chutí, kterými jsou protkané jeho vzpomínky. Ottolenghi však nevaří ryze blízkovýchodní kuchyni. Používá maso, ryby a zeleninu, které jí každý Brit, a pak si tu a tam vypůjčí chuť z rodného Jeruzaléma. Díky tomu pod jeho rukama vznikají jídla neotřelých chutí i pestrých barev.
V roce 2002 Yotam se svým přítelem Samim Tamim, se kterým tvoří nerozlučnou dvojku dodnes, otevřeli první vlastní podnik v Notting Hill. Těžko popsat, zda to byla spíše více cukrárna, lahůdkářství, bistro anebo prodejna potravin. Tenhle podnik byl něco úplně nového a brzy se z něj stalo epicentrum všech milovníků jídla.
Ani bistro, ani restaurace. Prostě Ottolenghi
Koncept Ottolenghiho podniků je prostý a možná proto je tak oblíbený. V duchu blízkovýchodní pohostinnosti se v nich servírují mísy a tácy se vším, co ten den v kuchyni připravili. Hosté si pak jednoduše vybírají očima a na talíř si naloží to, co je láká nejvíce. „Chtěl jsem Londýňanům ukázat hojnost, stejně jako to dělají prodavači u stánku – představit zákazníkovi všechno, co mám v nabídce, a z plna hrdla to vychvalovat,“ vysvětlil Ottolenghi v úvodu své první kuchařky. Když ji v roce 2008 vydal, způsobil v britských kuchyních malou kulinářskou revoluci. A to doslova. Představil v ní Britům jednoduché recepty ze zeleniny, která do té doby nehrála v tamní kuchyni příliš velkou roli.
Yotam Ottolenghi a knihy o vaření
Průkopníkem vegetariánské kuchyně se ale stal až díky deníku The Guardian, který ho oslovil s nabídkou psát sloupky o bezmasých jídlech do víkendového magazínu. A přestože Yotam Ottolenghi není vegetarián, nakonec na to kývl. Ostatně záměr Guardianu nebyl bezmyšlenkovitý, Ottolenghiho restaurace už byly v té době proslulé originálními a chutnými jídly ze zeleniny a obilovin.
A psaní sloupků Yotama nakonec přivedlo i ke psaní kuchařek. Za své kulinářské bible, které se už několik let drží na předních příčkách nejprodávanějších knih na světě, sklidil hned několik ocenění..
